COVID-19 v paměti české společnosti » Pamětnické reflexe a události

Mám splín. Zdá se to být nekonečný. Už chci ven. Partner mi dneska řekl, že neumřem na virus, ale na karanténu. Číst si zprávy je děsivý. Jeden na druhýho kydá špínu. Každý má potřebu něco říkat. ...

Měsíc karantény, asi bych tedy měla bilancovat. Nehádáme se, nepřekážíme si, naopak jsme si snad ještě více blízcí. V novomanželské zkoušce jsme tedy obstáli. Pořád ale nejsem připravená celou ...

V normálním režimu ne. Předkovidově jsme se sestrou objednávali tři lidi na hodinu v průměru, pokud to nebylo něco delšího, teď objednáváme dva lidi na hodinu, jenom sem tam někoho pak na doplnění ...

Je to úplnej blázinec, protože vlastně strašně seš závislá na tom vládním nařízení, jak to bude. A to se jako vlastně proměňuje. A všichni ti herci si myslí, že víme jako víc než oni, i když vlastně ...

A je fakt, že v tom začátku jsem ani úplně si nepochybovala o tom, že ty zákazy, který byly vyhlášený, který byly docela tvrdý a drastický, ale tak se mi zdálo, že v tu chvíli mají smysl, že ve mně ...

Mám pocit, že ten stát dlouhodobě, dávno před nějakou koronakrizí, je v českým případě hrozně zkostnatělej, je založenej na tý negativní stránce tý velice rigidní byrokracie Rakousko-Uherska. Zároveň ...

Myslim, že to bude ta nejistota, kdy se zase shledáme s rodinou, kdy budeme moct fungovat.

Já jsem se cejtila, fakt jakoby na frontě, v tu dobu. Musim to tak říct no, protože fakt se nevědělo, 14 dní inkubační doba, vůbec se nevědělo, co bude, kde to uhodí, co přijde a já jsem v tý válce, ...

Nejvíc mi na tom všem vadí ta strašná nejistota. Člověk si dnes nemůže naplánovat vůbec nic, protože neví, co se bude dít zítra. Všimla jsem si také toho, jak se současný ministr snaží o „lepší ...

Dnes jsem volal do Vojenské nemocnice, mám tam v pondělí být na operaci a zítra se mám papírově hospitalizovat. Potvrdili mi můj termín operace, ale řekli mi, že pondělí bude asi poslední den, kdy se ...

Co bych třeba ještě chtěl tady uvýst, co třeba je rozdíl oproti tý první vlně a tý druhý, tak ta první mi přišla taková víc, víc, jak bych to řek jako, že víc jsem se jí třeba obával, nebo to bylo to ...

Nikdo už z toho Covidu nemá strach a naopak ve velké míře kritizují nařízená opatření a vládní postupy. Nadávají, jsou nervózní a společnost začíná být zase rozdělená na dvě poloviny. Mám výčitky ...

Ta první vlna byla hrozná v tom, že jsme se hroutili z toho, co jsme nevěděli, co bude, jestli za 14 dnů se nedozvíme, že v podstatě každý, kdo se nakazí covidem 19, jestli do dalších 14 dnů neumře. ...

Myslím, že společnost bude právě díky covidu rozdělená. Část se vrátí do normálu hrozně rychle, brzo a vlastně částečně asi to vytěsní ze svý mysli a prostě bude fungovat tak jako fungovala doteď. ...

Strašit dav vnitřním, neviditelnym, nepřítelem je vlastně skvělej a fungující koncept, cesta ke snadnýmu držení opratí ... maďarský tendence. Pokud se vše stopne, znovu pozastaví (předvídatelnost ...

Pamětnické reflexe
a události

Mám splín. Zdá se to být nekonečný. Už chci ven. Partner mi dneska řekl, že neumřem na virus, ale na karanténu. Číst si zprávy je děsivý. Jeden na druhýho kydá špínu. Každý má potřebu něco říkat. ...

Měsíc karantény, asi bych tedy měla bilancovat. Nehádáme se, nepřekážíme si, naopak jsme si snad ještě více blízcí. V novomanželské zkoušce jsme tedy obstáli. Pořád ale nejsem připravená celou ...

V normálním režimu ne. Předkovidově jsme se sestrou objednávali tři lidi na hodinu v průměru, pokud to nebylo něco delšího, teď objednáváme dva lidi na hodinu, jenom sem tam někoho pak na doplnění ...

Je to úplnej blázinec, protože vlastně strašně seš závislá na tom vládním nařízení, jak to bude. A to se jako vlastně proměňuje. A všichni ti herci si myslí, že víme jako víc než oni, i když vlastně ...

A je fakt, že v tom začátku jsem ani úplně si nepochybovala o tom, že ty zákazy, který byly vyhlášený, který byly docela tvrdý a drastický, ale tak se mi zdálo, že v tu chvíli mají smysl, že ve mně ...

Mám pocit, že ten stát dlouhodobě, dávno před nějakou koronakrizí, je v českým případě hrozně zkostnatělej, je založenej na tý negativní stránce tý velice rigidní byrokracie Rakousko-Uherska. Zároveň ...

Myslim, že to bude ta nejistota, kdy se zase shledáme s rodinou, kdy budeme moct fungovat.

Já jsem se cejtila, fakt jakoby na frontě, v tu dobu. Musim to tak říct no, protože fakt se nevědělo, 14 dní inkubační doba, vůbec se nevědělo, co bude, kde to uhodí, co přijde a já jsem v tý válce, ...

Nejvíc mi na tom všem vadí ta strašná nejistota. Člověk si dnes nemůže naplánovat vůbec nic, protože neví, co se bude dít zítra. Všimla jsem si také toho, jak se současný ministr snaží o „lepší ...

Dnes jsem volal do Vojenské nemocnice, mám tam v pondělí být na operaci a zítra se mám papírově hospitalizovat. Potvrdili mi můj termín operace, ale řekli mi, že pondělí bude asi poslední den, kdy se ...

Co bych třeba ještě chtěl tady uvýst, co třeba je rozdíl oproti tý první vlně a tý druhý, tak ta první mi přišla taková víc, víc, jak bych to řek jako, že víc jsem se jí třeba obával, nebo to bylo to ...

Nikdo už z toho Covidu nemá strach a naopak ve velké míře kritizují nařízená opatření a vládní postupy. Nadávají, jsou nervózní a společnost začíná být zase rozdělená na dvě poloviny. Mám výčitky ...

Ta první vlna byla hrozná v tom, že jsme se hroutili z toho, co jsme nevěděli, co bude, jestli za 14 dnů se nedozvíme, že v podstatě každý, kdo se nakazí covidem 19, jestli do dalších 14 dnů neumře. ...

Myslím, že společnost bude právě díky covidu rozdělená. Část se vrátí do normálu hrozně rychle, brzo a vlastně částečně asi to vytěsní ze svý mysli a prostě bude fungovat tak jako fungovala doteď. ...

Strašit dav vnitřním, neviditelnym, nepřítelem je vlastně skvělej a fungující koncept, cesta ke snadnýmu držení opratí ... maďarský tendence. Pokud se vše stopne, znovu pozastaví (předvídatelnost ...