Pamětnické reflexe
a události


Orální historie v čase krizí

Na začátku roku 2020 by si mnozí z nás jen těžko dokázali představit, že lidskou společnost v 21. století postihne natolik zásadní událost, která v tak krátkém čase významným způsobem ovlivní a promění každodenní život většiny obyvatel na Zemi, a to téměř ve všech směrech. Pandemii koronaviru se něco takového povedlo, a nutno říct, že celý adaptační proces byl překvapivě rychlý. Během několika týdnů se (nejen) akademický svět prakticky kompletně přesunul do online prostředí. Vědecká pracoviště, včetně univerzit, se uzavřela, mezinárodní i tuzemské vědecké konference probíhaly hybridně či pouze virtuálně, podobně jako výuka na vysokých školách.

Pomineme-li drtivé dopady pandemie na osobní životy jednotlivců, v oblasti humanitních a společenských věd představovala v roce 2020 tíživý problém především otázka kontinuity řešených projektů, což se významně dotklo právě orálně-historických výzkumů, které z principu předpokládají osobní kontakt s pamětníky a pamětnicemi. Různým aspektům orálně-historického výzkumu v době pandemie byl proto věnován téměř celý program VII. mezinárodní konference České asociace orální historie s názvem ,,Orální historie v čase krizí“, která se uskutečnila v polovině února 2021 v pražské Troji ve spolupráci s Fakultou humanitních studií UK a Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR. Konference, jejímž hlavním (online) hostem byl přední italský orální historik Alessandro Portelli, se vzhledem k epidemiologickým opatřením uskutečnila v hybridní podobě, přičemž její celý záznam můžete zhlédnout níže na YouTube kanále Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Vybrané příspěvky z této konference byly publikovány ve zvláštním čísle časopisu Memo 1/2021. Autoři a autorky v nich reflektují různorodé problémy, které s sebou provádění orálně-historického výzkumu v období pandemie přináší. Naleznete zde texty nejen metodologicky laděné (otázka navazování důvěry, „vytváření“ a „boření“ komunikačních bariér při rozhovoru, problematika technických aspektů distančně vedených rozhovorů), ale také přehledové (domácí i zahraniční výzkumné projekty zaměřené na aktuální prožívání koronavirové krize) a zejména pak výzkumné, které vychází z reflexe odlišných badatelských „terénů“ (prostředí televizního zpravodajství, uměleckého života na volné noze nebo každodenní peripetie žen-matek) v době covidové.

Jiří Hlaváček