„Nikdo už z toho Covidu nemá strach a naopak ve velké míře kritizují nařízená opatření a vládní postupy. Nadávají, jsou ...“

  • 17. října 2020

Nikdo už z toho Covidu nemá strach a naopak ve velké míře kritizují nařízená opatření a vládní postupy. Nadávají, jsou nervózní a společnost začíná být zase rozdělená na dvě poloviny. Mám výčitky svědomí, že tím, že se současnou situací nesouhlasím, těm všem ohroženým lidem nějakým způsobem ubližuji. Je to hodně o individuální odpovědnosti a lidé zahnaní do kouta umí být velmi agresivní.

Dnes mi volal kamarád z PČR, že na mě přišlo anonymní udání, že jsem porušovala karanténu a ať počítám s tím, že zřejmě budu muset podat vysvětlení, neboť musí každé podání řešit. Trochu mě to urazilo.. Kéž by si každý hleděl svého!

Vzhledem k tomu, že jsem skutečně nikde nebyla a jela jsem pouze na testy, jsem docela klidná. Na druhou stranu, jak by měl člověk dokazovat, že byl skutečně sám doma? Ještě já, v lese, bez sousedů? Úsměvné. Druhou roli hraje fakt, že žádné oficiální oznámení karantény nepřišlo a testy jsem měla negativní, takže jsem vážně docela zvědavá, jak s tím policie hodlá naložit. Proč jsou Ti lidé na sebe tak zlí, místo toho, aby si pomáhali? Nejvíc mi na tom všem vadí ta strašná nejistota. Člověk si dnes nemůže naplánovat vůbec nic, protože neví, co se bude dít zítra.