COVID-19 v paměti české společnosti » Pamětnické reflexe a události

Čověk šel do práce a z práce a pak měl volno, najednou bylo spousta volnýho času, žádný jiný povinnosti nebyly, ani nemohly bejt, nebylo se s kým potkat, nešlo se s nikým potkat, nebylo to... bylo to ...

Já si myslím, že lidi zareagovali úžasně. Měl jsem dokonce hrozně dobrej pocit v těch prvních tejdnech i z toho, i když tam byly přehmaty velký, ale i z toho, jak reagovala vláda, kterou nemusím a ...

Možná, že v tý Itálii a ve Španělsku, že to vypadalo podobně jako před sto lety to vypadalo se španělskou chřipkou, možná, že tam jo, asi tam bylo hodně nemocnejch a hodně těch úmrtí. U nás to ...

Zrovna tak si myslím, že to postupně bude s koronavirem, myslím si, že na začátku fungovaly úžasně sdělovací prostředky, protože bylo potřeba z mýho pohledu teda, aby lidi na ty opatření nekašlali, ...

Obávám se, že to není ani poslední pandemie tohohle typu, protože svět je tak globalizovanej a lidi cestujou křížem krážem v takovým množství

Tak možná to, že díky tomu, že vlastně jsem byl nucenej a i jsem chtěl, protože by to nebylo zvládnutelný, ty objednaný pacienty v tom prvním tejdnu zrušit, tak vlastně jsem měl vlastně i pro sebe ...

Ty ulice vypadaly v době, kdy normálně už se tam vyskytujou... lidi chodí do škol, do práce a tak, tak byly takový až postapokalyptický, prostě tu a tam nějakej chodec a přes pusu náhubek a na hlavě ...

Taky jsem měla strach. V jednu chvíli, jeden víkend, asi druhej nebo třetí jsme si tak říkali, kdyby to opravdu zasáhlo tu...

Je to zajímavá doba. No, lepší bude, kdyby se to už takhle nevracelo, ale to se asi nepovede, to se asi nepovede.

V normálním režimu ne. Předkovidově jsme se sestrou objednávali tři lidi na hodinu v průměru, pokud to nebylo něco delšího, teď objednáváme dva lidi na hodinu, jenom sem tam někoho pak na doplnění ...

Co bylo dosti náhlá změna a s každým dalším tejdnem pociťovaná už ne jako náhlá, ale jako poměrně zásadní, že člověk nemůže vidět praděti. S dětma dospělejma, to se dá telefonovat, ale ty praděti ...

No tak v osobní poloze je to takový zvláštní, když spolu tady mluvíme a máme na hubě roušku. (smích) Tak to mi příde jako vlastně... nebo normálně by mi to přišlo hodně ujetý, ale tak vzhledem k ...

Takže já jsem byla strašně ráda, strašně ráda, když se vyměnili ministři, hrozně jsem byla ráda, když se prostě šláplo na brzdu, když se začly opatření, mně by teda vůbec nevadilo, kdyby ty opatření ...

Jak jste vnímala to mezidobí v létě?

Myslím, že společnost bude právě díky covidu rozdělená. Část se vrátí do normálu hrozně rychle, brzo a vlastně částečně asi to vytěsní ze svý mysli a prostě bude fungovat tak jako fungovala doteď. ...

Pamětnické reflexe
a události

Čověk šel do práce a z práce a pak měl volno, najednou bylo spousta volnýho času, žádný jiný povinnosti nebyly, ani nemohly bejt, nebylo se s kým potkat, nešlo se s nikým potkat, nebylo to... bylo to ...

Já si myslím, že lidi zareagovali úžasně. Měl jsem dokonce hrozně dobrej pocit v těch prvních tejdnech i z toho, i když tam byly přehmaty velký, ale i z toho, jak reagovala vláda, kterou nemusím a ...

Možná, že v tý Itálii a ve Španělsku, že to vypadalo podobně jako před sto lety to vypadalo se španělskou chřipkou, možná, že tam jo, asi tam bylo hodně nemocnejch a hodně těch úmrtí. U nás to ...

Zrovna tak si myslím, že to postupně bude s koronavirem, myslím si, že na začátku fungovaly úžasně sdělovací prostředky, protože bylo potřeba z mýho pohledu teda, aby lidi na ty opatření nekašlali, ...

Obávám se, že to není ani poslední pandemie tohohle typu, protože svět je tak globalizovanej a lidi cestujou křížem krážem v takovým množství

Tak možná to, že díky tomu, že vlastně jsem byl nucenej a i jsem chtěl, protože by to nebylo zvládnutelný, ty objednaný pacienty v tom prvním tejdnu zrušit, tak vlastně jsem měl vlastně i pro sebe ...

Ty ulice vypadaly v době, kdy normálně už se tam vyskytujou... lidi chodí do škol, do práce a tak, tak byly takový až postapokalyptický, prostě tu a tam nějakej chodec a přes pusu náhubek a na hlavě ...

Taky jsem měla strach. V jednu chvíli, jeden víkend, asi druhej nebo třetí jsme si tak říkali, kdyby to opravdu zasáhlo tu...

Je to zajímavá doba. No, lepší bude, kdyby se to už takhle nevracelo, ale to se asi nepovede, to se asi nepovede.

V normálním režimu ne. Předkovidově jsme se sestrou objednávali tři lidi na hodinu v průměru, pokud to nebylo něco delšího, teď objednáváme dva lidi na hodinu, jenom sem tam někoho pak na doplnění ...

Co bylo dosti náhlá změna a s každým dalším tejdnem pociťovaná už ne jako náhlá, ale jako poměrně zásadní, že člověk nemůže vidět praděti. S dětma dospělejma, to se dá telefonovat, ale ty praděti ...

No tak v osobní poloze je to takový zvláštní, když spolu tady mluvíme a máme na hubě roušku. (smích) Tak to mi příde jako vlastně... nebo normálně by mi to přišlo hodně ujetý, ale tak vzhledem k ...

Takže já jsem byla strašně ráda, strašně ráda, když se vyměnili ministři, hrozně jsem byla ráda, když se prostě šláplo na brzdu, když se začly opatření, mně by teda vůbec nevadilo, kdyby ty opatření ...

Jak jste vnímala to mezidobí v létě?

Myslím, že společnost bude právě díky covidu rozdělená. Část se vrátí do normálu hrozně rychle, brzo a vlastně částečně asi to vytěsní ze svý mysli a prostě bude fungovat tak jako fungovala doteď. ...