„No tak v osobní poloze je to takový zvláštní, když spolu tady mluvíme a máme na hubě roušku. (smích) Tak to mi příde ...“

  • 16. listopadu 2020

No tak v osobní poloze je to takový zvláštní, když spolu tady mluvíme a máme na hubě roušku. (smích) Tak to mi příde jako vlastně… nebo normálně by mi to přišlo hodně ujetý, ale tak vzhledem k situaci jaká je, tak mi to příde asi, i když prapodivný v rodině, tak ale přiměřený. Protože vlastně takhle, když by si to řekl každej, že doma se na to vykašle, myslím teda doma jako mezi jednotlivejma domácnostma nejbližších, tak to se pak všichni můžou vykašlat na všechno, že jo. Ale vzhledem k tomu, že přes tejden dělám v tý ordinaci, tak si myslím, že jsem potenciální riziko přenosu. A jako vlastně to by se člověk musel nechávat opakovaně testovat, protože to, jestli jsem prodělal nebo neprodělal nějakou latentní formu, to samozřejmě nevím, když mi nic hroznýho nebylo. Ale to neznamená, že jsem v průběhu nebyl někdy nakažlivej.

A ty kontakty třeba s rodinou, se známými?

Ty jsou na téměř nulový úrovni, protože vlastně jediný, kdy jsem se sešli, tak tady mezi dveřma spolu a nebo jsme vlastně po hrozně dlouhý době byli teďko za rodinou, no a to jsme byli na zahradě v rouškách. Tak jako je to lepší než nic, je to príma, ale je to divný. No a s dětma jsme neviděli hodně dlouho. Tak je to takovej divnej rok.