„Možná, že v tý Itálii a ve Španělsku, že to vypadalo podobně jako před sto lety to vypadalo se španělskou chřipkou, ...“

  • 30. dubna 2020

Možná, že v tý Itálii a ve Španělsku, že to vypadalo podobně jako před sto lety to vypadalo se španělskou chřipkou, možná, že tam jo, asi tam bylo hodně nemocnejch a hodně těch úmrtí. U nás to přirovnání vlastně nebylo dost přiléhavý, tady se vlastně skoro nikomu nic nedělo, myslím, že ty opatření byly stanovený velmi dobře, velmi prozíravě. A… A nikomu se nic nedělo vlastně, karantény byly v pohodě, zdravotnický zařízení, že jo, šlo o to, aby stačily přístroje lékařský, aby stačily ventilovaný… aby byl dostatek ventilovanejch postelí pro ty, který by to potřebovali. Čili ty stačily. Ty osoby, který potřebovaly ventilátory a potřebovaly intenzivní lékařskou pomoc, tak jí mohly dostat, protože všechno ostatní se pozdrželo.

Vezmeme-li v úvahu to, jak se za materiálový nepřipravenosti zvládl ten první nápor rizika, že se tu ta infekce rozšíří, tak se zvládl excelentně. Nemluvím o zmatcích kolem toho, jestli máme dost roušek, nemáme dost roušek, přiletěj roušky pozejtří, přiletěj za tejden, pak se ukáže, že nepřiletěj nikdy. Nemluvím o… zase teď, když už vlastně zase jakoby po tý největší… rozhodně po první vlně, rozhodně po první vlně, můžeme si klidně přát, aby to byla první a poslední, ale to se obávám, že je nejvejš na úrovni zbožnýho přání, ale prostě ten náraz, to řešení konkrétní, březen si myslím, že byl realizovanej výborně. Pohoda. Opatření posledního tejdne zvláště, mluvíme-li teda někdy od poloviny dubna, to už tak jednoznačný a přesvědčivý není, už do toho vstupujou jednotlivý zájmy, už do toho vstupujou zájmový skupiny, který uplatňujou svý představy a nemám od toho žádnej odstup a nemám ani dost znalostí.