„Tak možná to, že díky tomu, že vlastně jsem byl nucenej a i jsem chtěl, protože by to nebylo zvládnutelný, ty objednaný ...“

  • 30. dubna 2020

No a kdybych měl říct já za sebe, tak na začátku samozřejmě nebudu říkat, že mě to nepřekvapilo nebo nevyvedlo z míry ten nouzovej stav, to jo, ale poté, co jsem získal nějaký ochranný prostředky, tak jsem si říkal, že stejně, že život jde dál a ono jako jak jinak, že jo. V 80. letech byla… všichni byli překvapený, vyjevený z toho, že se začal šířit AIDS a taky si spousta lidí myslela, že na to půlka lidí umře a úplně to tak nedopadlo. Ne, že by to byla banalita, to ne, ale lidi se s tím naučili žít. Zrovna tak si myslím, že to postupně bude s koronavirem.

No, pozitivní dopad na mě? Tak možná to, že díky tomu, že vlastně jsem byl nucenej a i jsem chtěl, protože by to nebylo zvládnutelný, ty objednaný pacienty v tom prvním tejdnu zrušit, tak vlastně jsem měl vlastně i pro sebe trochu volnýho času, kdy se mi něco mohlo honit hlavou a ne furt jenom štvanici v práci. A vlastně i tím, že jsem vydělal o dost míň peněz, tak jsem ale zjistil, že ono je to… vlastně to furt na život stačí, takže jako ani to nebyla žádná tragédie. Ale jinak jako, že bych byl nadšenej z tý epidemie, tak to úplně nejsem.