COVID-19 v paměti české společnosti » Až do usednutí k notebooku koronavirus nevnímám. Po nějaké době jsem byl pozván na návštěvu k prarodičům. Všechny jsem je moc rád viděl, hlavně mě potěšilo, že se už tolik nebojí. Že ustáli tu strašlivou smršť negativních a vystrašujících zpráv o tom, jaká jsou riziková skupina, a že by ideálně vůbec neměli vycházet z domu. Říkám si, jaká nemoc nemá lidi nad 75 či 80 let jako rizikovou skupinu? Pevně doufám, že se bude všechno uvolňovat, a že se v blízké době vrátíme k normálnímu životu, bez zastrašování lidí apokalypsou.

8. dubna 2020

Až do usednutí k notebooku koronavirus nevnímám. Po nějaké době jsem byl pozván na návštěvu k prarodičům. Všechny jsem je moc rád viděl, hlavně mě potěšilo, že se už tolik nebojí. Že ustáli tu strašlivou smršť negativních a vystrašujících zpráv o tom, jaká jsou riziková skupina, a že by ideálně vůbec neměli vycházet z domu. Říkám si, jaká nemoc nemá lidi nad 75 či 80 let jako rizikovou skupinu? Pevně doufám, že se bude všechno uvolňovat, a že se v blízké době vrátíme k normálnímu životu, bez zastrašování lidí apokalypsou.

Až do usednutí k notebooku koronavirus nevnímám. Po nějaké době jsem byl pozván na návštěvu k prarodičům. Všechny jsem ...