„Tak to zase bych úplně neviděl nějak třeba dramaticky z mojí stránky, protože hned prostě od toho začátku úplně jsem ...“

  • 13. května 2020

Tak to zase bych úplně neviděl nějak třeba dramaticky z mojí stránky, protože hned prostě od toho začátku úplně jsem to, nejsme jakoby v tý izolaci, i když jsme jenom spolu, ale není to jenom vo tom, že máme čtyry zdi a koukáme na sebe z gauče ke stolu, ale že prostě chodíme ven a hned od začátku prostě jsme byli hodně v tý přírodě a prostě procházky taky několika kilometrový, minimálně třeba na dvě, až tři hodiny, prostě v tý přírodě, takže to nebylo zas takovej, zas takovej problém a večer pokaždý jsme hráli, nebo ještě furt hrajeme jako společenský hry. Hráli jsme karty, člověče, nezlob se, dámu, takže jako furt to byla něčím naplněný, takže nějaká jakoby ponorka, když to takhle lidově řeknu, tak si myslím, že nevznikla jako jo třeba ze začátku člověk se prostě bál o to zdraví, tak jsme určitě byli nervózní, to jo, ale to potom se srovnalo a nějak se to neprohlubovalo, takže jako to funguje to v podstatě docela v pohodě. To není zas takovej problém.

Můžu jako s čistým svědomím říct, že prostě holky máme vychovaný docela dobře a že ty nedělaly žádný problémy jako by v tomhletom, že by začaly nějak stresovat, nebo, že by z toho byly nějaký vykolejený, nebo tak. To jsem nezaznamenal. Prostě ony si dokážou samy jako hrát, samy spolu si hrajou, takže to jako v pohodě a rozuměj si s náma jako s rodičema, takže nebyl problém prostě za náma přijít a pohrát si, takže to jsme zvádli, nebo ty děti to zvládaly, nebo zvládaj v pohodě no jako, tam nevidím žádněj problém. Klidně jsem třeba na ně pyšnej, že to zvládly v pohodě.