Sleduju televizi jednou za tejden a vždycky se dostanu do toho, že už mě to nebaví jakoby počty, nárůsty a to. A pak se ...

  • 23. října 2020

Sleduju televizi jednou za tejden a vždycky se dostanu do toho, že už mě to nebaví jakoby počty, nárůsty a to. A pak se zase vynoří nějaká veselá kauza jako, že ministr zdravotnictví chodí bez roušky do zavřenejch hospod, tak to mě to zase bavit začne. Ale sleduju, sleduju na Seznamu, teď nemyslím Seznam zprávy, ale na Seznamu jako webovým prohlížeči úplně ty nejzákladnější výcucy titulků. A jako ty věci, který si tam přečtu pak, tak pak dohledávám dál, ať už prostě třeba na České televizi nebo na Seznam zprávách nebo Deníku N nebo Parlamentních listech.

Já si myslím, že to strašně podporuje to, že se okolo toho… víš co, kdyby tady byl někdo, a já nevím, jestli někdo na světě je, třeba není, ale někdo, kdo jako pevně vede tu zemi nějakým směrem nebo ji udržuje v nějakým bezpečným stavu nebo se jí snaží jako vyvést z toho, ale jakoby mediálně je to pořád tak silný, protože ta vláda okolo toho dělá tolik průserů, jako že ráno řeknou A, večer řeknou B a druhej den řeknou – my jsme ani A ani B neřekli a říkáme A, ale to není to A, co jste slyšeli předtím. A pak prostě ministr zdravotnictví se dá zpátky radši na zpívání než aby vedl zdravotnictví a tak prostě povolají toho nejobdivovanějšího muže a ten po 14 dnech končí, protože odmítá nosit roušky. Kdyby tohle nebylo a od jara se… od jara tam stál někdo, kdo to prostě vede pevným směrem někam, tak si myslím, že ten mediální humbuk okolo toho není tak velkej.