COVID-19 v paměti české společnosti » Přemýšlím, co budou rodiče potřebovat jíst a bez čeho se neobejdou. Vytahuji z knihovny zaprášenou kuchařku a šmejdím v nabídce Košíku. Hledám, co objednat, abych byla schopná upéct chleba nebo housky. Už je mi jasné, že rodiče nebudou moci vyjít několik týdnů mezi lidi a co když Košík zkolabuje? Už teď se doba doručení protahuje, nejdřív jsem byla zvyklá nakupovat pár hodin před doručením, minulý týden se to zvrtlo na doručení za 2 dny a teď?! Až 4 dny, možná to bude za pár dní už týden. Ani já nemůžu mezi lidi, nemůžu riskovat, že rodiče nakazím, jsem v dobrovolné karanténě už druhý týden.

7. dubna 2020

Přemýšlím, co budou rodiče potřebovat jíst a bez čeho se neobejdou. Vytahuji z knihovny zaprášenou kuchařku a šmejdím v nabídce Košíku. Hledám, co objednat, abych byla schopná upéct chleba nebo housky. Už je mi jasné, že rodiče nebudou moci vyjít několik týdnů mezi lidi a co když Košík zkolabuje? Už teď se doba doručení protahuje, nejdřív jsem byla zvyklá nakupovat pár hodin před doručením, minulý týden se to zvrtlo na doručení za 2 dny a teď?! Až 4 dny, možná to bude za pár dní už týden. Ani já nemůžu mezi lidi, nemůžu riskovat, že rodiče nakazím, jsem v dobrovolné karanténě už druhý týden.

Přemýšlím, co budou rodiče potřebovat jíst a bez čeho se neobejdou. Vytahuji z knihovny zaprášenou kuchařku a šmejdím v ...