- 12. května 2020
Povaha karantény se pro mě v posledních dnech změnila, od té doby, co je trávím sama, zatímco je manžel v práci. Nikdy bych si nepomyslela, že chodit spát hédonicky pozdě a vstávat pozdě může jednou přestat být taková zábava, dokonce koketuju s myšlenkou natočit si budík, což samozřejmě neudělám, ale myšlenka je to hezká. Snažím se dohánět resty, jde to ovšem velmi ztuha a jsem si naprosto jistá, že mě pocit viny brzo dostihne a jen tak se z toho nevzpamatuju. Teprve teď jsem vyrazila na první jarní vycházku do Stromovky a pomalu se probouzím k životu.
46 
91 
3
