„No, upřímně, já jsem ze začátku vůbec... já vlastně jsem si... přestala jsem si pouštět tu televizi, protože já jsem z ...“

  • 1. května 2020

No, upřímně, já jsem ze začátku vůbec… já vlastně jsem si… přestala jsem si pouštět tu televizi, protože já jsem z toho byla tak jako deprimovaná z toho, co to je za moloch, patlamatla, furt se něco měnilo. Já jsem říkala – tohle už je… tohle je prostě schizoidní, tohle já už si nebudu páchat na sobě. Takže 25 tisíc super, no, tak to jsou moje poplatky měsíční, nájem, telefony, inkasa a tak. A říkám si… takhle. Já jsem vlastně naivní. Já jsem přišla o mnohem víc samozřejmě, to jako o tom žádná, protože my ještě jako OSVČ si většinou musíme vydělat na to léto, že jo, takže na léto já většinou si potřebuju vydělat 70 tisíc a to se ani nikam nepodívám, protože jenom 50 jsou poplatky, že jo. Tak já jsem… já ale vlastně ve finále já jsem byla překvapená, že nám vůbec jako něco dali, já jsem počítala s tím, že se na nás každý vykašle.

No nicméně ty jejich kroky, které jsou teď, že nám teda dají další jako že pětistovku na den, jako… tak tím, že chtějí ta divadla otevřít z ničeho nic nesmyslně jako… nebo nesmyslně, prostě měsíc a půl před koncem sezóny v době, kdy se nesmí ještě jako shromažďovat tolik lidí, tak si myslím, že je to zase blábol. No ale nicméně včera jsem mluvila se známou, která má svoje tři firmičky, jedna je s.r.o., ta zatím nedostala nic. Ona říkala – já zatím vlastně… mně se zatím jenom hromadí dluhy za spoustu… má teda tři firmy, takže to je… to jsou tragédie, my jsme ještě v pohodě.