„Někteří kolegové na jaře si fakt nakupovali dopředu. To my taky. Když jsme měli ten první tejden, když dcera byla v ...“

  • 4. listopadu 2020

Někteří kolegové na jaře si fakt nakupovali dopředu. To my taky. Když jsme měli ten první tejden, když dcera byla v karanténě vlastně sama, tak jsme jako plánovali, tak jsem nakoupil na 14 dní. Měli jsme naplánováno jídlo na 14 dní. V mrazáku. Teď jakoby člověk… Něco zůstalo, takže je tam nějaká rezerva, nějaký maso v mrazáku, nějaký věci, nějaký potraviny trvanlivý, který se dají kdykoli použít, ale jinak ne.

Ale spouštěč bylo to jaro, ten strach z toho, co bude. To bylo tehdy. Teď už to tak není. Teď jako nemáme nakoupeno na 14 dní. Teď ta zkušenost, když jsem byl doma s dětma sám, tak jsem prostě musel. Poslal jsem je a když nebylo na výběr, vzal jsem si roušku, rukavice, ostříkal se před každým a šel jsem nakoupit. Co jsem měl dělat? Vyhýbal jsem se lidem, na nikoho jsem nemluvil, udělal jsem to dvakrát. Ale do práce nebo nikam jsem nechodil, to je jasný. Nebo když někdo mě chtěl vidět, tak telefon. Ty technologie teď, když to člověk mohl vidět, tak není problém.