COVID-19 v paměti české společnosti » Je fakt, že vlastně když tady v televizi začal, tušim, šestnáctýho března, takovej ten krizovej režim po 14 dnech a dvě oddělený party, tak jsem si říkala no asi nějaký zásoby domu nakoupim. Předtim jsem si říkala to nepotřebujeme, k čemu, protože to vůbec normálně nedělám. Ale to jsem se malinko vypsychovala. Byli jsme teda někde ve města, tak tam jsem nakoupila něco, jo, že jsme měli 4 balení toaletního papíru, což prostě to mi evokuje, když jsme s tátou za totáče, že jo, že není toaleťák, tak jsme byli v obchoďáku a teď jsme vlekli nějaký hromady ruliček, tak to mi teď přišlo podobný.

10. května 2020

Je fakt, že vlastně když tady v televizi začal, tušim, 16. března, takovej ten krizovej režim po 14 dnech a dvě oddělený party, tak jsem si říkala no asi nějaký zásoby domu nakoupim. Předtim jsem si říkala to nepotřebujeme, k čemu, protože to vůbec normálně nedělám. Ale to jsem se malinko vypsychovala. Byli jsme teda někde ve města, tak tam jsem nakoupila něco, jo, že jsme měli 4 balení toaletního papíru, což prostě to mi evokuje, když jsme s tátou za totáče, že jo, že není toaleťák, tak jsme byli v obchoďáku a teď jsme vlekli nějaký hromady ruliček, tak to mi teď přišlo podobný. A pak, když jsem nakupovala u nás, tak jsem říkala koupim prostě vepřový ve skle konzervy, a teď jsem si zas říkala, tak děláš v televizi a teď tě tady uviděj, jak syslíš, že jo (úsměv), to ja takový trochu jako blbý. Tak abych nešířila paniku. Ale jako nějaký zásoby sněditelný jsem udělala, ty tam jsou furt, že jo, protože říkám na tom maloměstě to nebylo nějak jako bolestný a viditelný.

Je fakt, že vlastně když tady v televizi začal, tušim, šestnáctýho března, takovej ten krizovej režim po 14 dnech a dvě ...