„Já asi nebudu obviňován z toho, protože kdoví, kdy si tenhle rozhovor někdo poslechne za dekády, z toho, že bych tady ...“

  • 17. prosince 2020

Já asi nebudu obviňován z toho, protože kdoví, kdy si tenhle rozhovor někdo poslechne za dekády, z toho, že bych tady chtěl podkuřovat svému šéfovi, ale rád bych citoval, protože se mi to líbí, kdy on to použil, říkal, že na začátku v tom březnu jsme vytvořili jakousi hráz proti velké povodni, která možná nepřišla tak, jak se čekalo, ale v tu chvíli jsme nevěděli, jak velká ta voda bude. Byla to masivní betonová hráz. Kdežto teď už, od toho září dál jsme vytvořili nějaký systém spíš menších hrází, které mají regulovat menší toky. To znamená, když někde začne téct nějaký potůček, tak ho zastavíme a dáme to jeho koryto přešaltrujem trošku někam jinam. A jsou to spíš ad hoc opatření než jedno velké masivní. A tohle myslím, že je asi přesná deskripce toho, co jsme dělali.

Naučili jsme se s tím nějak žít. Zjistili jsme, že není možná nezbytné nechávat 14 dnů lidi doma, jakkoli některé televize v tom pokračují v Evropě, a že teda se budeme snažit nějak omezit ty kolektivy, ty týmy, ale ne absolutně, a zároveň spíš se snažit izolovat třeba jednu část toho týmu, pokud by se něco dělo, což se nám stalo s moderátorama několikrát, nechat je sedět po dvou, maximálně po třech v kanceláři, aby když to udeří nedejbože, aby to neparalyzovalo celej ten systém a tak dále. Mám trošku osobní pocit, když vidím zejména tu realizační složku, techniky, kameramany a tak dále, že mají pocit, že covid už neexistuje, a přitom stačí tak strašně málo, aby to vyřadilo ze hry na dva týdny minimálně tolik lidí. Doufám, že někde tu zodpovědnost zase naleznou a vrátěj. Ale jinak mám pocit obecně, že ty opatření prostě teď jsou dělaný tak, abychom byli schopní s tím covidem žít.