- 18. března 2020
Doma už docházely zásoby, zejména kočičí krmivo, proto jsem se vydala na nákup, což nebylo úplně jednoduché. Nasadila jsem si ručně šitou roušku v níž je všitý filtr do vysavače a krk a bradu jsem si ještě pro jistotu omotala šátkem, aby rouška pěkně držela. Ulice vypadala celkem normálně, jen jsem potkávala lidi s rouškami…. V nákupním centru jsem mířila napřed do lékárny, kde jsem si měla vyzvednout recept na léky, které posledně neměli. Do lékárny se teď smí maximálně po dvou a musí se dodržovat dostup metr a půl. Pomalu jsem si začínala připadala jako při vstupu do zakázané zóny. Když jsem čekala jako druhá ve frontě, vletěl do lékárny muž, který si nařízení evidentně nepřečetl a byl proto požádán, aby lékárnu opustil. Před vchodem pak chvíli nahlas nadával a odešel. Dobré, lékárnice v roušce a latexových rukavicích mi léky vydala. Fungují i Pet Centru, kde dokonce byli dva další zákazníci. Měli velkou slevu na oblíbené kapsičky mých kocourů. V drogerii bylo také dost prázdno, ale potřebovala jsem barvu na vlasy, neboť moje odrosty už jsou nejméně 4 cm dlouhé.
110 
0 
0
