- 18. března 2020
Doma už docházely zásoby, zejména kočičí krmivo, proto jsem se vydala na nákup, což nebylo úplně jednoduché. Nasadila jsem si ručně šitou roušku v níž je všitý filtr do vysavače a krk a bradu jsem si ještě pro jistotu omotala šátkem, aby rouška pěkně držela. Ulice vypadala celkem normálně, jen jsem potkávala lidi s rouškami…. V nákupním centru jsem mířila napřed do lékárny, kde jsem si měla vyzvednout recept na léky, které posledně neměli. Do lékárny se teď smí maximálně po dvou a musí se dodržovat dostup metr a půl. Pomalu jsem si začínala připadala jako při vstupu do zakázané zóny. Když jsem čekala jako druhá ve frontě, vletěl do lékárny muž, který si nařízení evidentně nepřečetl a byl proto požádán, aby lékárnu opustil. Před vchodem pak chvíli nahlas nadával a odešel. Dobré, lékárnice v roušce a latexových rukavicích mi léky vydala. Fungují i Pet Centru, kde dokonce byli dva další zákazníci. Měli velkou slevu na oblíbené kapsičky mých kocourů. V drogerii bylo také dost prázdno, ale potřebovala jsem barvu na vlasy, neboť moje odrosty už jsou nejméně 4 cm dlouhé.
- Kategorie a téma: Deníky, 2020, Nakupování
- Klíč. slova: potraviny, obchody, rouška, nakupování, ochranné pomůcky, zvířata, lékárna, drogerie
- Pamětník: KOD-008
- Region: Středočeský kraj
- Profese: novinář
- Rok narození: 1995–99
- Pohlaví: žena
- Tento den:
110
0
0
- Celkem:
561
4
0