á nevím, jak velká část populace u nás čte cizí noviny a sleduje cizí média a situaci vůbec v ostatních zemích i třeba ...

• 17. prosince 2020

Já nevím, jak velká část populace u nás čte cizí noviny a sleduje cizí média a situaci vůbec v ostatních zemích i třeba skrze svý známý, kamarády a tak dále, ale já mám kromě toho díky svýmu pobytu ve Spojených státech, mám tam nějaké přátele, byl jsem tam na volbách amerických teď, jsem s nima téměř v každodenním, s některými z nich několikrát denně, kontaktu a čtu noviny americké, sleduju americké televize, ale dělám to i ve vztahu k některým evropským zemím, protože i tady mám některý lidi, který znám, v Německu, ve Francii zejména, a vlastně si myslím, že tak, jak to Spojené státy nezvládly v první vlně a měly obrovský problémy v létě, tak že se dokázaly z některých věcí poučit a jistá míra předpověditelnosti kroků té vlády a hraní otevřené partie s veřejností je věc, kterou jim závidím.

Já mám pocit, že ta naše vláda je prostě vláda diletantů, která promrhala celé léto na to, aby se připravila na to, co může přijít, protože že potenciálně může přijít druhá vlna, o tom jsme se bavili dlouho v létě všichni, a o tom, že pravděpodobně bude nutnost očkování, až bude vynalezeno za půl roku nebo za rok nebo to je jedno v tu chvíli, o tom jsme se taky bavili. Takže asi nic nebránilo v létě, když byl klid, vládě v tom, aby nakoupila miliony a miliony injekčních stříkaček a těch injekcí jako takových, protože bychom se teď třeba nedostali do tý šlamastyky, že na trhu nejsou.

Vlastně to něčím připomíná trochu tu situaci na jaře s rouškami z Číny, jenomže tehdy to bylo pochopitelné, protože nikdo nevěděl, co přijde. Mám pocit, že ta česká vláda prostě nevidí za roh, řeší věci, až když ten požár hoří a ne když hrozí to, že přijde bouřka, která ho může způsobit svým bleskem. A to je přesně to, kde bych očekával, že vláda po tomhle tom se poučí a bude fungovat. Evidentně nefunguje.

Z toho plyne tahle moje frustrace. Je to neuvěřitelná směsice nejrůznějších nesmyslů od toho, kdo vlastně může mít otevřeno a nemůže mít otevřeno, je to nejednoznačné, po opravování ve sbírce zákonů ministerstvem vnitra a sporu právníků, jestli se to vůbec dá nebo nedá, po kelímky s kávou, který si člověk může nebo nemůže vzít, místo toho, abychom řešili ten dlouhodobý efekt. A já třeba vidím, mám pocit, že v tom Německu, kde to dokáže i jejich vůdkyně Merkelová v parlamentu možná i docela emocionálně na to, jak bývá většinou spíš studená, obhájit a vysvětlit lidem, tak oni potom to taky líp chápou a taky se podle toho líp chovaj.

Vlastně se nedivim, že tady jsou různý ostrůvky nespokojenosti a někdy až rebélie mezi hospodskými a tak dále, když vlastně ta vláda, která jim dlouhodobě hází klacky pod nohy, a to je vlastně, se dá říct, téměř o každé vládě od 1989, není jim potom schopná říct, co mají v tu chvíli dělat, jak je podpoří a nepodpoří a tak dále. Ale je to hrozně podivné v tom, že tady je už precedens z vyspělých zemí na západ od nás, které ty věci dělají, takže by stačilo se na to podívat, vzít z toho 80 %, okopírovat, samozřejmě v poměru k HDP, nikdo neříká, že tady mají být stejné dávky pro hospodské jako v Německu, ale poměrově by to klidně být mohlo, a těch 20 % si potom přizpůsobit tak, jak by člověk chtěl tady u nás. Nikomu bysme rozhodně nemyli hlavu za to, že ta opatření jsou podobná, jako jsou v Holandsku nebo jsou ve Francii nebo jsou v Německu, vzít si z toho to nejlepší, poučit se z toho, tady vymýšlíme kolo znovu a nejde nám to, to kolo furt vypadá jak ovál.