- 3. června 2020
Vnímám to tak, že vláda nám něco nařídila a my jsme to respektovali. Zavřely se hospody, sportoviště, divadla. A najednou člověk byl doma s rodinou a choval se úplně jinak, než na co byl zvyklej. Tady musím říct, že jsem si to vůbec nedovedl představit, takový nařízení, zákazy, protože jsem liberál a nemám moc zakazování něčeho rád, ale až mě to překvapilo, jak jsem adaptabilní a jak jsem si po měsíci a půl na to zvyknul. Prostě ta role vlády, role úřadů se ukázala jako klíčová. Na rozdíl od švédského modelu jsme byli velmi restriktivní, ale to chce ještě čas, aby se ukázalo, jestli to mělo nějaký výsledky. Já si myslim, že bohužel se tady zneužilo trošku lidského strachu a že ty lidi respektovali ta nařízení, protože se báli něčeho nového, něčeho, co tady ještě nebylo. A to možná i vládě a úřadům usnadnilo činnost, ten strach, protože opravdu: u mě třeba ne tolik, ale vím ze svého okolí, že lidi opravdu měli strach. Ten strach z neznámého, něčeho, co neumím popsat, to té vládě velmi ulehčilo a ukázalo se, že Češi nebo moji spoluobčané jsou ochotni tyto restrikce vcelku v klidu a bez problémů snášet.
74 
80 
1
