COVID-19 v paměti české společnosti » Pamětnické reflexe a události

Na Štědrý den jsme vyrazili k mému drahému tatínkovi, protože jsem nechtěla být doma sama. Abych byla upřímná, tak ona opatření docela ignoruji a vážně vůbec nevím, co zrovna teď platí. Samozřejmě – ...

Jak prožívám poslední týdny? Dobře i špatně. Tak. Je to zvláštní, je to... já myslím, že normálnímu člověk, teď to beru opravdu z pozice opravdu umělce, ne jako to... protože to vůbec nemůže chudinka ...

Taková překvapivá, protože vlastně my jsme tomu nikdo nevěřili, že se může stát, že ten koronavirus takhle obrovsky převrátí životy lidí během dvou měsíců naruby

A je fakt, že v tom začátku jsem ani úplně si nepochybovala o tom, že ty zákazy, který byly vyhlášený, který byly docela tvrdý a drastický, ale tak se mi zdálo, že v tu chvíli mají smysl, že ve mně ...

Ale je to fakt zvláštní, že... nebo já nevím, jestli to tak mají i ostatní lidi mojí generace, ale já to vůbec jako neznám takovýhle nějaký zákazy něčeho. Nevím. Často slyším lidi v obchodu říkat – ...

Vnímám to tak, že vláda nám něco nařídila a my jsme to respektovali. Zavřely se hospody, sportoviště, divadla. A najednou člověk byl doma s rodinou a choval se úplně jinak, než na co byl zvyklej. ...

Je pátek a já jsem dětem slíbila, že s nimi vyjedu na výlet do Prahy, situace se předvídatelně horší a v pondělí mají zase všechno zavřít. Máme mimo jiné rezervaci na oběd do oblíbené restaurace v ...

Já jsem se přestal bát o svobodu, jo, protože jsem pochopil, že vláda to opravdu jako nezneužila, nezneužije, naopak vlastně přešla do druhého extrému a myslela si, že už se vlastně nic neděje v ...

Já jsem upřímně teda zastáncem takových těch jako přísných, jasných kritérií, kde právě jako třeba pro mě je velkým takovým jako, kde to vnímám, že to mají jasný a určený, že bylo právě třeba ...

Dnes je středa, státní svátek, ve čtvrtek a pátek mám nahlášenou dovolenou, těšila jsem se, že ten čas až do neděle prožiju u své sestry, která žije přes dvacet let v zahraničí. Měla jsem naplánovaný ...

Pamětnické reflexe
a události

Na Štědrý den jsme vyrazili k mému drahému tatínkovi, protože jsem nechtěla být doma sama. Abych byla upřímná, tak ona opatření docela ignoruji a vážně vůbec nevím, co zrovna teď platí. Samozřejmě – ...

Jak prožívám poslední týdny? Dobře i špatně. Tak. Je to zvláštní, je to... já myslím, že normálnímu člověk, teď to beru opravdu z pozice opravdu umělce, ne jako to... protože to vůbec nemůže chudinka ...

Taková překvapivá, protože vlastně my jsme tomu nikdo nevěřili, že se může stát, že ten koronavirus takhle obrovsky převrátí životy lidí během dvou měsíců naruby

A je fakt, že v tom začátku jsem ani úplně si nepochybovala o tom, že ty zákazy, který byly vyhlášený, který byly docela tvrdý a drastický, ale tak se mi zdálo, že v tu chvíli mají smysl, že ve mně ...

Ale je to fakt zvláštní, že... nebo já nevím, jestli to tak mají i ostatní lidi mojí generace, ale já to vůbec jako neznám takovýhle nějaký zákazy něčeho. Nevím. Často slyším lidi v obchodu říkat – ...

Vnímám to tak, že vláda nám něco nařídila a my jsme to respektovali. Zavřely se hospody, sportoviště, divadla. A najednou člověk byl doma s rodinou a choval se úplně jinak, než na co byl zvyklej. ...

Je pátek a já jsem dětem slíbila, že s nimi vyjedu na výlet do Prahy, situace se předvídatelně horší a v pondělí mají zase všechno zavřít. Máme mimo jiné rezervaci na oběd do oblíbené restaurace v ...

Já jsem se přestal bát o svobodu, jo, protože jsem pochopil, že vláda to opravdu jako nezneužila, nezneužije, naopak vlastně přešla do druhého extrému a myslela si, že už se vlastně nic neděje v ...

Já jsem upřímně teda zastáncem takových těch jako přísných, jasných kritérií, kde právě jako třeba pro mě je velkým takovým jako, kde to vnímám, že to mají jasný a určený, že bylo právě třeba ...

Dnes je středa, státní svátek, ve čtvrtek a pátek mám nahlášenou dovolenou, těšila jsem se, že ten čas až do neděle prožiju u své sestry, která žije přes dvacet let v zahraničí. Měla jsem naplánovaný ...