„Já jsem upřímně teda zastáncem takových těch jako přísných, jasných kritérií, kde právě jako třeba pro mě je velkým ...“

  • 15. října 2020

Já jsem upřímně teda zastáncem takových těch jako přísných, jasných kritérií, kde právě jako třeba pro mě je velkým takovým jako, kde to vnímám, že to mají jasný a určený, že bylo právě třeba Británie, kde se prostě jasně řeklo, že dokonce roku se kultura prostě nerozjede a je zastavená a ty lidi mají čas teď prostě třičtvrtě připravovat další rok, chystat se na to ve velkým, zkoušet, jako dělat interně ty věci zaměstnanci vevnitř. A myslím, že u nás to přesně ukázalo, že tudy cesta nevede, když vám někdo jako něco povolí, vy to rozjedete, horko těžce dáte dohromady měsíční ferman, pak vlastně tři tejdny hrát, pak vám to zase někdo vezme na týden nebo přestanete prodávat, že i ty lidi nebo ty diváci, který byli zvyklý si kupovat, to je taky jako specialita vlastně v Čechách, že si lidi kupujou třeba na čtyři měsíce dopředu třeba představení, který bude často vyprodaný, tak teď se to vlastně neděje, protože ty lidi vědí, že neví, co bude zítra, natož co bude za dva tejdny.

Takže myslím, že… jako já osobně myslím, že to byla vlastně chyba nebo takový to hr do toho, znova zkoušet, znova hrát. Nemyslím si, že to bylo šťastný. Taky šlo o to, že vlastně to bylo, že jo, červen, končila sezóna, že spousta těch divadel fakt mohlo jakoby už nehrát a chystat se spíš na nějaký jako restrikce na podzim, který jsme vlastně všichni nějak čekali, že přijdou nebo jsem si to já minimálně myslel, budu mluvit za sebe.