„Ve chvíli, kdy se tady začalo něco dít, ať už si o krocích vlády budu myslet cokoli, tak zcela paradoxně, zatímco pro ...“

  • 12. května 2020

Ve chvíli, kdy se tady začalo něco dít, ať už si o krocích vlády budu myslet cokoli, tak zcela paradoxně, zatímco pro většinu společnosti to byla ta první rána (nouzový stav), co se to děje, pozor, je to fakt vážný, co teď budeme dělat, tak pro mě už to bylo spíš vyvrcholení nějakých dvou měsíců minimálně sledování toho tématu. Vlastně něco, co kdyby přišlo o týden nebo dva dřív, tak bych byl asi klidnější. Ta otázka nebyla, jestli to sem přijde nebo ne, ale kdy to sem přijde.

To čekání, kdy už to tady finálně bude a jak rychle se to začne rozjíždět a jak drastický opatření bude třeba přijmout, tak ta otázka, nad tou jsme všichni, kdo si věci načítal a přemýšlel o nich, přemýšleli relativně dlouho. Rovnou říkám bez schopnosti toho si ve svý fantazii představit, jaký vůbec možný kroky a opatření můžou nastat. Pokud mluvím o tom, že dva měsíce jsem byl v tenzi a porovnávání čísel a načítání příběhů nebo faktických údajů z jiných zemí, tak mně přijde vlastně neuvěřitelný, že si říkám, jak je možný, že tady to nikdo buď nevěděl nebo nečetl nebo na to nereagoval z politiků nebo zodpovědných osob ve vedení státu.