- 12. října 2020
Úplně přesně jsem čekala, že se tohle stane. Jako blbec jsem do noci dělala přípravy na celých čtrnáct dní. Rozeslala jsem pozvánky na online hodiny, roztřídila si a upravila jednotlivá témata na prezenční, distanční a online, aby se dalo s dětmi pracovat v jakékoli variantě.. A hle! Ve středu zavíráme, takže to můžu zase všechno předělat. Boží. Dějepis se zřejmě vysílat vůbec nebude, takže musím kurzy zrušit a obeslat děti, že online hodiny nebudou. To je bordel. Protože škola neutáhne víc jak pět hovorů najednou a MAT, ČJ a AJ mají přednost, logicky. Z domova vysílat nesmíme, prý nikomu není nic do toho, jak bydlíme – a nebudou nám tam za zády pobíhat děti, a tak.
Zbyde mi tak jenom online angličtina na prvním stupni. …Dneska ta škola byla bez dětí taková smutná. Učila jsem fyzicky jen dvě hodiny a stejně tu sedím od osmi do tří. Trošku úsměvné bylo, když nám přišly respirátory od státu. 8 kusů místo 10ti, neboť to špatně spočítali; a naházené do igelitového sáčku. Chyběl už jen pozdrav z Číny. Jo, a taky máme další čtyři pozitivní učitele. Ale teď už díky státní pomoci můžu být určitě klidná! Ano, dneska jsem nabroušená. Už jsem ze všeho příšerně unavená.. K tomu na mě dneska přišla první stížnost od rodičů, jméno jsem se nedozvěděla, že něčí dcerka v sedmé třídě absolutně nestíhá můj výklad. Úsměvné – oni si totiž pacholci neumí dělat poznámky. A to ani přes to, že jim důležité pojmy vyznačuji červeně a čekám, až si to všichni zapíší. Bojuji s tím ve všech třídách, neboť bývalé dějepisářce stačily k 1. světové válce čtyři věty a ústně nezkoušela, jenže to mají u mě prostě smůlu. Na střední škole by se z toho pak všichni po.. Je to fakt nevděčná práce, kdyby maminka alespoň napsala první mě.
4319 
3734 
70
