- 17. května 2020
Ten pohled na to, co děláme, se taky hrozně měnil v čase. Třeba teď už mě tolik lidí hejtuje, že jsme se zbláznili. To mě jako přijde taky zajímavý. Já vždycky všem říkám, že u nás se to těžko hodnotí, když v tom žiješ v tu chvíli, ale na začátku, jak jsme vždycky byli zavřený na baráku a pak vždycky s těma kameramanama, čtyři tejdny jsme jako dřeli nějak, tak chodilo strašně moc těch zpráv jako děláte to dobře, super, díky za to. Tak my jsme to viděli na těch číslech, že jo, plácali jsme se po zádech, že jsme jako dobrý.
Ale viděli jsme to i my od těch lidí reálně. Vylezli jsme ven, dávali si, měli jsme tam zaparkovaný štábní auto, než jsme jeli točit jinam, a ty lidi říkali jé, děláte to super, věnujte se tomu dál… A myslim si, že dneska už je to: lezete mi na nervy. To je to sdělení. Mně se fakt teď stalo za posledních čtrnáct dní tolikrát. Spíš jako od mých známých, který jsou už prostě jenom otrávený. Faktem je, že podle mě toho lidi mají plný zuby. Mají plný zuby i toho, že je tim ládujeme i od rána do noci. Ani mně už to nepřijde normální. Takže já když mám volno, tak taky se na to nekoukám celej den, ale rozumim tomu, že lidi si to zapnou, a jediný, co tam slyší, počet mrtvejch, nemocných, krachující lid, jak kdo komu pomůže nebo nepomáhá, jedeme to strašně moc. Z druhý strany moje argumentace na to je, že tady jiná agenda není.
20 
49 
2
