„Tak my jsme paradoxně v době (smích), kdy to znovu začínalo, tak jsme přešli z těch skupin čtrnáctidenních – 14 dní ...“

  • 13. října 2020

Tak my jsme paradoxně v době (smích), kdy to znovu začínalo, tak jsme přešli z těch skupin čtrnáctidenních – 14 dní venku, 14 dní v redakci, 14 dní doma – tak jsme přešli do normálnějšího režimu v době, kdy – a to my jsme samozřejmě nevěděli v tu dobu, jo; možná já jsem si začal uvědomovat, že ta situace se začíná prudce zhoršovat někdy jako asi třetí nebo čtvrtý den v tom novým režimu, kdy vlastně máme dva týdny práci, týden volna, když vlastně kolegyni nakazili a nás 12 šlo na testy a z toho ještě vlastně úplně náhodně zachytili, že další kolegyně má koronavirus, a říkal jsem tak to jako, náhodnej záchyt, protože holky říkaly, že se skoro neviděly, že to nemohla od chytit, protože nebyly skoro v kontaktu, když projdou kolem sebe na patře, tak to asi nedostane jedna od druhý, tak to jsem si říkal, že toho viru je tady mnohem víc.

A už začaly růst ty čísla. Tehdy vlastně začalo být nějakých 500-700 (nových denních nákaz – pozn. aut.), a to už pro mě bylo třeba úplně nepředstavitelný číslo, protože jsme říkali přece maximum na jaře bylo necelých 400 denně, 378 myslim. A teď najednou 500, 600. Já si pamatuju, že vlastně v ten den, kdy měla kolegyně pozitivní test, v pátek, bylo pozitivních, já si to pamatuju, protože jsem druhej den taky šel na test, a vim, že nám to všem volala, že je pozitivní, tak ten den byl rekord. A já říkal hele, jseš v rekordní den, máš skoro 800, jo! Což je desetkrát míň, než bylo tenhle pátek. A samozřejmě od tý doby se ten průšvih jenom zvětšuje s nějakýma výkyvama. No a jsme třetí nejhorší země na světě v počtu nakažených. A ta vlna počtu vážných případů a vážných průběhů a těch lidí na JIPkách, ta sem dorazí v plné síle během týdne až čtrnácti dnů. Už během týdne, protože pět tisíc nakažených už bylo před týdnem. Během týdne to tady bude.