„Po návratu z chalupy jsem začala chodit na samotářské zdravotní procházky Prahou. Cíl mám 10 tisíc kroků a je skoro ...“

  • 10. května 2020

Po návratu z chalupy jsem začala chodit na samotářské zdravotní procházky Prahou. Cíl mám 10 tisíc kroků a je skoro k neuvěření, že některé vzdálenosti tenhle cíl nesplňují. Třeba jsem šla z Václaváku přes Nuselák na Vyšehrad a zpátky po nábřeží a 10tisíc kroků jsem nedala. Nebo na vrch Vítkov a zpátky je skoro 9 tisíc kroků. Okruh Letnou a zpátky se zastaví také před cílovou páskou. Jistota je jít pěšky na Hrad a zpátky, ale popravdě se mi tam nechce. Vůbec mi Hrad neláká, protože je už dlouhodobě zakletej.

Prostě jsem se vzbouřila a odmítla jsem sedět doma. Centrum Starého města bylo prázdné a zavřené. Naprosto fascinující! Nafotila jsem město tak, jak ho neznám a jak bych si ho asi představila po nějaké katastrofě – bez lidí. Přitom příroda se probouzela navzdory corona krizi a historické budovy vypadaly stejně krásně jako po staletí. Letadla nelétají. Vzduch se pročistil, ptáci začali zpívat a v centru města je nezvyklé TICHO. Ticho po pěšině. Pomalé plynutí času. Opakování dnů beze spěchu.