- 8. května 2020
No rodinu akorát tak, že doma dodržujeme trošku nějaký jako karanténní opatření, ale o to zpřísněný, že jsem pracoval na tom speciálním oddělení, jinak si myslím, že bychom to nějak moc nepřeháněli. Ale my to upřímně teda nepřeháníme už… člověk to doma taky trošku nějak jako rozvolní, protože prostě zůstat bez toho sociálního kontaktu a bez kontaktu fyzickýho je těžký. To bych musel bejt asi víc disciplinovanej. Takže jako domácnost nám to ovlivnilo v tom, že jsem si ještě o to víc užíval doby, kdy jsem vlastně doma, byť jsem pracoval jako „remote“. O což jsem předtím tolik nezažil, pořád člověk fakt měl spojenou jako tu práci s tou firmou, s těma kancelářema. Tak najednou jsem jako byl víc doma a vůbec se mi nechce zpátky.
Vlastně jsem si na to zvykl a přišlo mi to hrozně fajn, že jsem byl schopnej, takovej trošku jako víc multitasking, celkem efektivně řešit věci, který jsem si předtím nedovedl jako představit, že postavím vedle sebe ve stejnej čas. Tak to je určitě velká změna. Vzhledem ke starším dětem to velká změna nebyla, tak ty jezdí dolů sporadicky, tím myslím jako jednou, dvakrát do tejdne se u nás objevily. Ani nijak neřešily, že pracuju na nějakým speciálním oddělením, nevím, kolik moc informací si o tom jako získávaly. Prostě si řekly – fotr by nám kdyžtak řekl, kdyby to bylo špatný, tak mu budem věřit a dál to neřešíme. (smích) S rodičema jsem se jako pořádně neviděli, to je pravda, že tam jako nějaká jako sociální izolovanost funguje a ne, že bysme to nepřežili a ne, že by jako rodiče výrazně trpěli, takže jako ten domácí chod to myslím příliš neovlivnilo.
59 
173 
4
