„Máme sraz ve vinárně. Sklepní prostory, ale venku na chodníku zahrádka s několika stoly. Objednáváme oblíbený rakouský ...“

  • 13. května 2020

Máme sraz ve vinárně. Sklepní prostory, ale venku na chodníku zahrádka s několika stoly. Objednáváme oblíbený rakouský zelený veltlín a začne pršet. R. vytáhne obří deštník a schová nás oba. Hosté se pomalu vytrácejí, mizí, aniž bychom věděli kam. Pijeme na dešti sami. Za chvíli přiběhne obsluhující dáma: „Mě vás je tak líto, pojďte dovnitř, sem sice ještě hosty pouštět nesmíme, ale můžeme dělat degustace.“ Vytáhla před vinárnu ceduli, napsala na ni, co se vevnitř děje a my jsme jako ostatně většina hostů ze zahrádky seděli pohodlně v suchu a popíjeli. Ne do desíti, jak bylo avizováno, ale ještě o dvě hodiny déle. Solidarita s potřebnými tentokrát neměla mezí.