- 14. října 2020
Já vnímám hroznej strach. Strach až úplně… strach ze smrti, strach všeobecnej takovej. Myslím si, že to není nic dobrýho, že vlastně nakonec ten strach nás hubí víc než ta choroba sama. Myslím si, že bychom měli zachovat jako chladnou hlavu a fakt nepodlehnout tomu strachu, protože to je to, co nás potom stáhne ke dnu nejvíc. A měli bychom se zkoušet dívat, co v týhle době jde dělat a být vděční za to, co je. A najít si fakt v tom dnu nějaký hezký chvilky a pak nezapomínat na to, že tady máme pořád ty blízký kolem sebe. A že tam opravdu potom je semknutí tý rodiny taky důležitý, samozřejmě bohužel v dnešní době už i je to tak, že prostě někdo z tý rodiny už třeba odejde díky tý nemoci, ale zároveň pořád prostě nepodléhat strachu. To je asi takové moje jako hlavní heslo pro tuhle dobu. Nepodlehnout tomu.
9554 
1770 
67
