- 17. března 2020
Druhý den v karanténě. Ležím po celém dni v posteli a chci napsat několik vět o tom, co se mi dnes honilo hlavou a co jsem vůbec dělal. Na začátek musím napsat, že se mi dařilo držet se offline, bez přístupu ke „zprávám“, tedy spíš k šíření apokalyptického strachu. Nevím tedy, kolik nakažených přibylo, nevím nic. A jsem za to rád, je mi dobře.