COVID-19 v paměti české společnosti » Člověk může jakoby sedět doma, jenže potom jsem nad tím přesně začla uvažovat, že jo, jako kdo ví, jak dlouho to bude, žádné peníze, žádná práce. Tak jsem to, tak jsem jako začala řešit a měla jsem vlastně kliku, že mám kamaráda, v hypermarketu, jako hlavního vedoucího, takže díky němu jsem se dostala vlastně aspoň takhle tam, že jsem si tam našla nějakou práci a mohla jsem si aspoň vydělat na to, abych částečně něco zaplatila a měla na jídlo. Takže jako na jednu stranu díky tady tomuhle jsem si uvědomila, že hospoda je opravdu jedná práce, kterou chci dělat, takže neříkám, že v tom hypermarketu je to špatné, ale přece jenom moje vysněná práce to rozhodně není jako.

30. října 2020

Člověk může jakoby sedět doma, jenže potom jsem nad tím přesně začla uvažovat, že jo, jako kdo ví, jak dlouho to bude, žádné peníze, žádná práce. Tak jsem to, tak jsem jako začala řešit a měla jsem vlastně kliku, že mám kamaráda, v hypermarketu, jako hlavního vedoucího, takže díky němu jsem se dostala vlastně aspoň takhle tam, že jsem si tam našla nějakou práci a mohla jsem si aspoň vydělat na to, abych částečně něco zaplatila a měla na jídlo. Takže jako na jednu stranu díky tady tomuhle jsem si uvědomila, že hospoda je opravdu jedná práce, kterou chci dělat, takže neříkám, že v tom hypermarketu je to špatné, ale přece jenom moje vysněná práce to rozhodně není jako.

Taky jsem si uvědomila, že po těch sedmi letech už nejsem zrovna moc dobrý člověk na zaměstnance. (smích) Že přece jenom jako, když sedm let si člověk všechno dělá sám, že o všechno se stará, tak potom najednou tam být v podstatě blbý brigádník, takové to koště pro všechno, tak bylo to zajímavé, no. Díky tomu ale vím aspoň, že dělám opravdu práci, kterou miluju, kterou chci dělat.

Člověk může jakoby sedět doma, jenže potom jsem nad tím přesně začla uvažovat, že jo, jako kdo ví, jak dlouho to bude, ...